Sapodilla
| Thajsky | Lamút |
| Rostlina | Sapota |
| Chuť | Jemná chuť jakoby karamelových hrušek |
| Konzumace | Sapodilla se většinou konzumuje syrová nebo chlazená. Plody se rozpůlí a dužina se vyjídá lžící. Semena se nejí, jsou jedovatá. Slupka se také nejí. |
Plod
Plody Sapodilly jsou zploštělé, oválně eliptické anebo kuželovité. Mohou být 5 až 10cm velké.Nezralá Sapodilla je tvrdá, gumová a velmi trpká. Zralé plody jsou hladké v nedozrálém stavu jsou pokryté světle hnědými šupinkami kůže.
Barva dužiny je od nažloutlé po světle nebo tmavě hnědou, někdy červenohnědá, může být hrubá a poněkud zrnitá nebo hladká, po změknutí velmi šťavnatá, se sladkou vůní podobnou hruškám. Některé plody jsou bez semen, ale normálně můžou obsahovat 3 - 12 snadno odstranitelných semen volně rostoucích ve středové části plodu. Jsou hnědé nebo černé, s jedním bílým krajem, tvrdé, lesklé a asi 2cm dlouhé.
Nezralé plody Sapodilly jsou velmi bohaté na tanin, ale velmi trpké. Zrání odstraňuje tanin s výjimkou malého množství obsaženého ve slupce plodů. Sapodilla obsahuje 8.9 až 41.4mg/100g vitaminu C, , celkový obsah cukrů je cca 11 až 20%.
Semena obsahují 1% sapotinu a 0.08% hořkého rostlinného výtažku, sapotinin. Snědení více než 6 semen způsobí bolesti břicha a zvracení!
Semena obsahují 1% sapotinu a 0.08% hořkého rostlinného výtažku, sapotinin. Snědení více než 6 semen způsobí bolesti břicha a zvracení!
Použití
Sapodilla se nejčastěji jí syrová nebo chlazená. Je to ideální dezertní ovoce. Slupka se nejí.
Ze sapodilly se může udělat například dezertní omáčka. Vyrábí se oloupáním a procezením zralých plodů přes síto, s přidáním pomerančové šťávy a ozdobená šlehačkou. Dužina se může přimíchat do vaječného krému před pečením.
Plody se někdy smaží v Indonésii. V Malajsii je dusí s limetkovou šťávou nebo zázvorem.
Rozmačkaná dužina se také přidává do palačinek či do těsta běžného chleba před pečením.
Ze sapodilly bylo vyrobeno i víno ve velmi dobré kvalitě.
Plody se někdy smaží v Indonésii. V Malajsii je dusí s limetkovou šťávou nebo zázvorem.
Rozmačkaná dužina se také přidává do palačinek či do těsta běžného chleba před pečením.
Ze sapodilly bylo vyrobeno i víno ve velmi dobré kvalitě.
Významný vedlejší produkt ze stromu je gumový latex nazývaný chicle, obsahuje 15% gumy a 38% pryskyřice. Po mnoho let byl latex používán jako hlavní přísada do žvýkaček, ale v současné době je poněkud zředěny nebo nahrazený latexem z dalších druhů a také syntetickou gumou.
Skladování
Pevné zralé sapodilly mohou být skladovány po několik dnů v dobrém stavu doma v lednici při 1,5°C. Mohou tak vydržet až 6 týdnů. Plně zralé plody uložené v teplotě 0°C vydrží v dobrém stavu i 1 měsíc.
Popis rostliny
Sapodilla je vždyzelený pomalu rostoucí vytrvalý tropických strom z čeledi zapotovitých. Na otevřeném prostranství dorůstá do 18m . V lese dorůstá do 30 metrů. Je statný a větru odolný, bohatý na bílý gumovitý latex. Jeho listy jsou stále zelené, lesklé, 7,5 až 11,5cm dlouhé a 2,5 až 4cm široké. Květy jsou malé tvarem připomínají zvon, se 3 hnědými chlupatými vnějšími kališními lístky a 3 vnitřními světle zelenými kališními lístky se 6 tyčinkami. Vyrůstají na štíhlých stopkách.
Výskyt
Sapodilla se začala pěstovat v tropické Americe a západní Indii a přilehlé oblasti. Dále Bahamy, Bermudy, Floridské ostrovy a jižní části Floridy. Začátkem koloniálních časů, byla převezena na Filipíny a později se začala pěstovat ve všech světových tropických oblastech.
Pěstuje se nejvíce v rozsáhlé pobřežní oblasti Indie, kde jsou rozsáhlé plantáže odhadované na 2000ha. Dále se hodně pěstuje v Mexiku. Komerční pěstování se daří na Srí Lance, Filipínách, vnitrozemské údolí Palestiny, jižní a střední Ameriky včetně Venezuely a Guatemaly.
Původ
Sapodilla je původní ovocná dřevina Yucatanu a také další blízké části jižního Mexika. Některé odrůdy byly také nalezeny v lesích centrální Ameriky kde byli pěstované odedávna.
Papája

| Rostlina | Papája melounová |
| Latinsky | Carica papaya |
| Další názvy | Papaya, Melounovník, Pelounový strom, Papaja |
| Chuť | Sladká, voní po čerstvých meruňkách. Svou chutí připomíná meloun. U některé dovážené Papáji je chuť dost nevýrazná (způsobeno sklízením nezralých plodů) |
| Konzumace | Papáju je nejvhodnější rozkrojit napůl, vydlabat semínka (nejedlá - palčivá) a následně vydlabat dřeň. Pro zvýraznění chuti se dřeň papáji může pokapat citronem. |
Plod
Protáhlé oválné duté plody papáji dorůstají délky až osmdesáti centimetrů a váhy až devíti kilogramů, vyvážejí se však plody pouze o váze 400 - 1000 gramů.
Velkou dutinu uprostřed obklopuje asi pět centimetrů silná zářivě žlutá, hladká dužina, která je sladká, výrazně voní a svou chutí připomíná meloun. V dutina papáji obsahuje velké množství černých zrn, které jsou nepoživatelné pro svou palčivost. Slouží také jako náhražka pepře.
Papaja obsahuje celou řadu vitamínů především B1, B2, C a provitamín A a významné množství vápníku. Sto gramů odpovídá 230 - 240 KJ tedy asi 60 Kcal.
Papája obsahuje spoustu důležitých biologických látek. Množství provitamínu A je vysoké. Papája příznivě ovlivňuje vitalitu buněk, ochranu sliznic a příznivě působí na zrak. Vitamín B5 (kyselina pantotenová) zvyšuje životní energii a zlepšuje barvu vlasů.
Plody papáji obsahují enzym papain (chrání nezralý plod před hmyzem). Papain je důležitý pro zpracovávání bílkovin v těle (štěpí je na aminokyseliny). Papain také zabezpečuje tvorbu trávících enzymů, a přispívá tím k lepší stravitelnosti potravin. Papain je známý svými čistícími schopnostmi a v boji proti rakovině.
Velkou dutinu uprostřed obklopuje asi pět centimetrů silná zářivě žlutá, hladká dužina, která je sladká, výrazně voní a svou chutí připomíná meloun. V dutina papáji obsahuje velké množství černých zrn, které jsou nepoživatelné pro svou palčivost. Slouží také jako náhražka pepře.Papaja obsahuje celou řadu vitamínů především B1, B2, C a provitamín A a významné množství vápníku. Sto gramů odpovídá 230 - 240 KJ tedy asi 60 Kcal.
Papája obsahuje spoustu důležitých biologických látek. Množství provitamínu A je vysoké. Papája příznivě ovlivňuje vitalitu buněk, ochranu sliznic a příznivě působí na zrak. Vitamín B5 (kyselina pantotenová) zvyšuje životní energii a zlepšuje barvu vlasů.
Plody papáji obsahují enzym papain (chrání nezralý plod před hmyzem). Papain je důležitý pro zpracovávání bílkovin v těle (štěpí je na aminokyseliny). Papain také zabezpečuje tvorbu trávících enzymů, a přispívá tím k lepší stravitelnosti potravin. Papain je známý svými čistícími schopnostmi a v boji proti rakovině.
Jak nakupovat
Papája je k dostání po celý rok. Při stisknutí nesmí být plod příliš měkký. Papája by měla mít žlutooranžovou barvu. Čím je plod zelenější, tím je méně zralý (obsahuje více enzymů). Je třeba se vyhýbat plodům se skvrnami. Papaja dosáhne zralosti, teprve když její hladký povrch na různých místech začne žloutnout a podává se mírnému tlaku prstu. Proto je třeba nechat zelený plod dozrát v pokojové teplotě.
Využití papáji
Papáju jíme hlavně čerstvou, například nakrájenou na plátky. Můžeme z ní připravit džemy či kompot. Dá se ochutit citrónovou šťávou. Výborně se hodí do ovocných salátů, zvláště v kombinaci s citrusovými plody, nebo rybízem.
Z papáji můžeme udělat lehký rychlý dezert. Stačí smíchat oloupanou, pokrájenou papáju (na kostky) s citrónovou šťávou, medem a jogurtem.
Popis rostliny
Papája je vytrvalá dvoudomá rostlina připomínající palmu. Dorůstá až deset metrů. Plodí několik let po sobě. Strukturu stonku papáji vytvářejí jizvy po opadaných listech. Listy jsou dlouze řapíkaté, velké, dlanitodílné, shora lesklé.
Výskyt
V tropických a subtropickýchčástech.
Původ
Papája pochází z vlhkého tropického pásma Střední Ameriky.














